Finální symbióza: start IV. a V. etapy výstavby
Dekáda rozvoje vrcholí zahájením závěrečných etap. V roce 2030 se rozběhne výstavba rozsáhlé inovační a sídelní infrastruktury, která definitivně propojí technologický rozvoj s rezidenční i volnočasovou funkcí. CÉRKA se tímto krokem stane uceleným, soběstačným a konkurenceschopným ekosystémem, který je živoucím důkazem úspěšné transformace regionu.
Růst vybavenosti: III. etapa ve znamení vzdělávání a služeb
V roce 2029 se CÉRKA stane už plnohodnotným centrem regionu. Startuje III. etapa, která zahrnuje výstavbu školy, univerzitního centra a moderních sportovišť. Součástí je také realizace domu služeb, obchodu a parkovacího domu. Důraz je kladen na kultivovaná veřejná prostranství, která propojí akademickou a podnikatelskou sféru s každodenním životem obyvatel a návštěvníků.
Nové dominanty na obzoru: Výstavba II. etapy
Rok 2028 přinese první nadzemní siluety nové čtvrti. Zahájíme výstavbu klíčových objektů, které definují identitu CÉRKY – Inovační a Kreativní věže. Tyto stavby, spolu s novým komunitním centrem, vytvoří prostor pro setkávání, vzdělávání, kulturu, čímž vdechnou areálu nový společenský život.
Projekce inovační a sídelní infrastruktury
Souběžně s výstavbou sítí startují projekční práce pro budoucí srdce celého ekosystému. Rok 2027 je ve znamení intenzivního plánování technologických center pro inovace a výzkum, stejně jako moderní sídelní infrastruktury. Cílem je vytvořit harmonické prostředí, kde se špičková práce přirozeně potkává s kvalitním bydlením v podhůří Beskyd.
První výkop: Realizace páteřní infrastruktury
Rok 2027 bude ve znamení rozsáhlých stavebních prací, které položí funkční základy celého ekosystému. Tato etapa zahrnuje generální opravy vodovodních řadů, kanalizací a vodojemů, ale především budování zcela nových silnoproudých a slaboproudých sítí včetně moderních trafostanic a rozvoden. Klíčovým prvkem je integrace modrozelené infrastruktury pro udržitelné hospodaření s vodou a výstavba nových komunikací, které areál definitivně propojí s okolím a připraví půdu pro budoucí stavby a technologická centra.
Potvrzená vize: dokončení studie proveditelnosti
Prosinec 2026 přinese finální expertní potvrzení celého záměru. Dokončená studie proveditelnosti celého areálu, včetně inovačního ekosystému CÉRKA, detailně zvaliduje ekonomickou, technologickou i společenskou udržitelnost budoucích budov a infrastruktury. Tento dokument se stane klíčovým podkladem pro čerpání strategických dotací a potvrdí, zda je CÉRKA připravena fungovat jako efektivní a prosperující motor regionálních inovací.
Finální dokumentace pro realizaci
Září 2026 má přinést klíčový milník v podobě dokončení prováděcí projektové dokumentace. Tento detailní technický podklad navazuje na získaná stavební povolení a tvoří kompletní zadání pro výběrové řízení na generálního dodavatele stavby. CÉRKA se tímto krokem oficiálně dostává do bodu „ready-to-build“, kdy je vše technicky i právně nachystáno pro zahájení fyzické proměny areálu.
Podána žádost o dotaci na I. etapu
Březen 2026 znamená ostrý start realizační fáze. Obec Trojanovice oficiálně podala žádost o dotaci na financování I. etapy projektu CÉRKA. Tato klíčová investice je zaměřena na komplexní rekonstrukci a výstavbu nových inženýrských sítí a páteřních komunikací. Jde o nezbytný „základní kámen“, který fakticky odemyká území pro následnou realizaci všech naprojektovaných staveb a budoucích technologických center.
Cérka Design Forum: navrhujeme budoucnost regionu
Beskydy se 22. května 2026 stanou centrem diskuse o tom, jak chytře a s perspektivou proměnit náš kraj. Nultý ročník Cérka Design Forum (CDF) nebude jen o estetice, ale bude hlavně o „designu budoucnosti“, o spolupráci obcí, univerzit a špičkových…
Hostili jsme druhý inovační kulatý stůl: spojujeme špičky vědy i průmyslu
Únor 2026 přinesl zásadní rozšíření inovační sítě, kterou projekt CÉRKA postupně buduje. K jednacímu stolu v Trojanovicích tentokrát zasedlo vedení již šesti klíčových univerzit (MENDELU Brno, OSU Ostrava , SLU Opava, UTB Zlín, VŠB-TUO Ostrava, VUT Brno), zástupci inovačních center (MSIC, TIC Zlín) a technologičtí…
Podepsali jsme memorandum s polovodičovým klastrem a míříme do projektu IPCEI
CÉRKA udělala další krok k tomu, aby se stala technologickým srdcem regionu. Oficiálně jsme stvrdili spolupráci s Českým národním polovodičovým klastrem (CNSC), který zastupuje zájmy českého průmyslu mikroelektroniky na evropské úrovni. Toto partnerství není jen formálním aktem - je to…
Stavební povolení pro jádrovou oblast
Prosinec 2025 přinesl klíčové rozhodnutí - obec Trojanovice získala stavební povolení pro první a zásadní etapu výstavby pro CÉRKU v celkové hodnotě 2,5 miliardy korun. Povolení zahrnuje kompletní rekonstrukci a výstavbu strategické infrastruktury: od inženýrských sítí přes školu a univerzitní centrum až po komunitní centrum, parkovací dům a sportoviště. Součástí projektu jsou i ikonické dominanty – Inovační a Kreativní věž, které spolu s domy služeb a obchodu vytvoří novou, moderní tvář regionu.
Dokončení sanací a rekultivací
Září 2025 přineslo definitivní tečku za industriální minulostí areálu. Po náročných zásypech, demolicích nepotřebných objektů a rozsáhlých rekultivacích bylo území o rozloze 50 hektarů kompletně připraveno k fyzickému převzetí obcí Trojanovice. Tento milník symbolizuje transformaci zátěže v příležitost - areál je nyní připraven pro výstavbu první fáze inovačního ekosystému CÉRKA.
Historické rozhodnutí státu: Převzetí 50 hektarů budoucnosti
Vláda ČR dne 27. srpna 2025 schválila přelomové usnesení o bezúplatném převodu majetku po těžbě do vlastnictví obce Trojanovice. Tímto krokem obec získala kontrolu nad strategickým územím o rozloze 50 hektarů, zahrnujícím ikonické těžní věže, vodní nádrž i rozsáhlou infrastrukturu v hodnotě přesahující 250 milionů korun. Převzetí areálu, do jehož sanace a rekultivace stát investoval 150 milionů korun, otevírá cestu k totální transformaci brownfieldu v moderní inovační čtvrť.
První inovační kulatý stůl v Trojanovicích
Srpen 2025 se stal symbolickým momentem také pro akademickou i technologickou sféru regionu. V Trojanovicích poprvé zasedli k jednomu stolu zástupci vedení tří klíčových univerzit, dvou inovačních center a lídři z firem jako onsemi a Národního polovodičového klastru (CNSC). Toto setkání odstartovalo intenzivní diskusi nad společnými tématy, která mají za cíl propojit špičkový výzkum s průmyslovou praxí a posunout celý region mezi evropskou inovační elitu.
CÉRKA součástí inovační strategie kraje
Koncept inovačního ekosystému CÉRKA prošel úspěšnou obhajobou před Radou pro inovace a byl oficiálně zařazen do Regionální inovační strategie (RIS) Moravskoslezského kraje. Toto schválení potvrzuje nadregionální význam projektu a definuje Cérku jako klíčový pilíř budoucí transformace a technologického rozvoje celého kraje.
Investice do budoucnosti: start projekčních prací
Obec Trojanovice potvrdila vážnost svého záměru podpisem smlouvy na komplexní projekční přípravu inovačního centra CÉRKA. Investice ve výši 100 milionů korun odstartovala klíčovou fázi, ve které architektonické vize a technologické požadavky dostávají konkrétní technickou podobu, připravenou pro realizaci tohoto nadregionálního ekosystému.
Zahájení zásypu a rekultivace
Na základě rozhodnutí vlády z roku 2020 a série šesti kulatých stolů v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR byla zahájena klíčová fáze technické likvidace dolu. Do jam hlubokých 1 000 metrů začal návoz certifikovaného kameniva, který definitivně uzavřel přístup k uhelným zásobám. Tento proces je nezbytným technickým předpokladem pro následnou povrchovou transformaci území a symbolizuje nevratný krok od těžební minulosti k nové, bezpečné a udržitelné budoucnosti celého areálu.
Dohoda o převodu majetku státu
Po sérii náročných vyjednávání mezi státem (s. p. DIAMO) a obcí Trojanovice došlo k podpisu historické smlouvy o smlouvách budoucích. Tento dokument se stal klíčovým právním milníkem, který oficiálně otevřel cestu k převodu pozemků a objektů po těžbě do vlastnictví obce. Podpisem smlouvy získal projekt CÉRKA reálný základ a obec Trojanovice plnou kontrolu nad budoucím směřováním a rozvojem celého inovačního distriktu.
Start projektu CÉRKA a transformace území
Rozhodnutí o definitivním útlumu, zásypu jam a budoucím převodu území otevřelo cestu k radikální proměně regionu. Vzniká projekt CÉRKA, který má ambici přetvořit rozsáhlý brownfield v moderní centrum vzdělávání, technologií a rozvoje nových regionálních značek. Cílem je vytvořit „mozek regionu“ pro více než 220 tisíc obyvatel, kde na místě bývalého dolu vyroste zázemí pro inovace s mezinárodním přesahem. Tento krok symbolizuje definitivní přechod od těžební minulosti k budoucnosti založené na znalostech a kreativitě.
Stavba zvoničky Strážkyně Beskyd
Navzdory intenzivním jednáním s premiérem a ministry se nepodařilo prosadit novelu horního zákona. Odpovědí regionu byla stavba zvonice Strážkyně Beskyd na Horečkách, na které dobrovolníci odpracovali přes 1 000 hodin. Rok uzavřel dramatický únik plynu z vrtu pod Javorníkem – OKD situaci odmítalo řešit a starosta Trojanovic Jiří Novotný razantně odmítl převzetí vrtu do správy obce, čímž poukázal na nebezpečná dědictví těžby.
Dekret o Uzamčení země Valašské
Dne 13. 2. Český báňský úřad v Praze zrušil rozhodnutí OBÚ o povolení důlní činnosti. Novým předsedou Sdružení měst a obcí se stal senátor Mgr. Milan Bureš.
Dne 19. května se na Radhošti konalo velké srocení valašského lidu. OS Naše Beskydy spolu s Valašským královstvím vydalo Dekret o Uzamčení země Valašské na sto roků, podepsaný představiteli 24 měst a obcí zastupujících 187 tisíc občanů. Dekret byl slavnostně uložen do základů kaple Cyrila a Metoděje.
Dne 19. června se do Poslanecké sněmovny vypravila delegace z Valašska, která předala dekrety téměř všem poslancům včetně premiéra Topolánka.
Obec Trojanovice zadala expertní studii týmu prof. Demka.
Aktivní boj za změnu a rozvoj
Region přestal pouze pasivně bránit těžbě a začal aktivně definovat svou vlastní budoucnost. Probíhala intenzivní jednání s politiky na všech úrovních a obce začaly cíleně investovat do kvalitní architektury a kultivace veřejného prostoru. Hlavní inspirací se stalo dílo Albína Poláška - Strůjce svého osudu - symbol převzetí odpovědnosti za vlastní cestu. Každý realizovaný projekt v této době sloužil jako jasný důkaz, že Beskydy mají jiný potenciál než těžbu uhlí, a posiloval pozici regionu v dlouholetém sporu o charakter území.
Obrana regionu a sjednocení obcí
Po pádu komunismu se region otevřeně ohradil proti plánované těžbě. V roce 1997 vzniklo Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu, které se stalo hlavní silou v boji za zachování rázu krajiny. Obce poprvé v historii spojily své síly a právní prostředky, aby zabránily otevření dolu a ochránily Beskydy pro budoucí generace. Tento milník definoval moderní soudržnost regionu a položil základy pro jeho budoucí udržitelný rozvoj.
Nafáráno první uhlí
Poprvé v historii dolu bylo nafáráno uhlí z 36. sloje o mocnosti 3,2 m. V průběhu roku byly postupně profárány sloje 37, 38 a 39. Zároveň byl opuštěn plán na vybudování přehradní akumulační nádrže na slané vody Tichá–Mniší (plánovaný zábor 65 ha).
Havárie jámy č. 4
Vybudovala se druhá těžební věž a hloubily se obě jámy. Dne 15. 11. došlo při hloubení jámy č. 4 k mimořádné události – v důsledku dosud nezjištěných příčin došlo k devastaci jámové výztuže a k závalu jámy v délce 136 m ode dna (hloubka 778 m). Událost poukázala na naprosto nevyspytatelné geologické podmínky v Beskydech.
Albín Polášek a síla symbolu
Nová generace osobností, která vyrostla z myšlenkového podhoubí svých předků, přinesla Beskydům další silný impulz. Světoznámý sochař a frenštátský rodák Albín Polášek daroval svému kraji sochu Radegasta. Tato monumentální postava se okamžitě stala ikonou, která dodnes definuje identitu celého pohoří.
V této éře začal náš region vytvářet značky, které svou silou a významem poprvé zásadně přesáhly jeho hranice. Ukázalo se, že Beskydy nejsou jen místem k žití, ale zdrojem inspirace a hrdosti, který dokáže oslovit celý svět. Radegast se stal symbolem odhodlání a vnitřní síly – hodnot, na kterých stavíme i dnes.
Nástup těžby v Beskydech
V období centrálního plánování zasáhla do osudu Beskyd nová, technokratická síla. Vznikl dobývací prostor a započala ambiciózní výstavba Dolu Frenštát. V roce 1981 se nad krajinou poprvé vztyčily masivní těžní věže – symboly průmyslové éry, která měla od základů změnit tvář i charakter celého regionu.
Zatímco pro stát šlo o strategický zdroj energie, pro místní obyvatele se tyto věže staly symbolem nejistoty a hrozící ztráty domova. Právě zde začala dekády trvající etapa napětí mezi ochranou přírody a průmyslovým tlakem, která nás nakonec dovedla až k dnešnímu odhodlání k transformaci.
Éra spolků a zrod Pusteven
Když v roce 1884 vznikla Pohorská jednota Radhošť, přinesla do regionu nevídanou energii. Byl to první spolek svého druhu, který se nezaměřoval jen na turismus, ale na komplexní udržitelnost a rozvoj celého kraje. Místní lidé tehdy přestali pasivně čekat a začali aktivně vzdělávat svůj region. Zvali přední odborníky, architekty a umělce – včetně legendárního Dušana Jurkoviče.
Díky této odvaze spojit tradici s moderní architekturou vznikla značka Pustevny – první nadregionální symbol Beskyd. Pustevny nebyly jen stavby; byly důkazem, že když se spojí místní komunita s expertním know-how, vznikne hodnota, která přetrvá staletí.
Na křižovatce: období vystěhovalectví
V polovině 19. století zasáhla náš region vlna hluboké bídy a nedostatku příležitostí. Tisíce lidí tehdy stanuly před nelehkou volbou: zůstat v nejistotě, nebo hledat naději v neznámé cizině. Mnozí se vydali za oceán – do Ameriky, Brazílie či na vzdálený Nový Zéland – a v dalekém světě budovali nové domovy. Celý kraj se tehdy ocitl na zásadní křižovatce. Byla to chvíle, kdy se začalo rodit naše dnešní odhodlání: přestat odcházet za příležitostmi do světa a začít tvořit budoucnost přímo tady, u nás doma.