Éra nezlomnosti | 1850 – 1970
I když se projekt CÉRKA soustředí kolem bývalého dolu, náš příběh nezačal uhlím, ale lidmi. Kolem roku 1850 čelil region masivnímu vystěhovalectví, které zastavila až nevídaná vlna spolkové činnosti. Místní patrioti tehdy pochopili, že vzdělání a společný cíl jsou cestou k záchraně. Z této energie vznikla první nadregionální značka – Pustevny, které se staly symbolem naší schopnosti budovat i v náročných podmínkách.
Z tohoto proudu vzešel i sochař Albín Polášek. Jeho ikonická díla – Radegast a především „Strůjce svého osudu“, definují naši filozofii dodnes: my sami rozhodujeme o tom, kým budeme. Tato vnitřní síla byla podrobena zkoušce v době, kdy se z Beskyd měl stát uhelný revír.
Doba uhelného neklidu | 1970 – 1990
V roce 1971 tehdejší politické usnesení rozhodlo, že se malebná louka pod Kozincem změní v jeden z největších dolů v zemi. Plány byly megalomanské – těžit deset milionů tun uhlí ročně. Zatímco obec Trojanovice v roce 1981 získávala ocenění za zvelebování životního prostředí pro cestovní ruch, o pár metrů dál se krajina měnila v rozsáhlé staveniště.
V osmdesátých letech vyrostly věže, které dodnes dominují horizontu. Hloubení jam však nebylo snadné a Beskydy „se bránily“. Havárie jámy č. 4 v roce 1985 ukázala, jak nevyzpytatelné jsou zdejší geologické podmínky. I přesto bylo v roce 1988 „nafáráno“ první uhlí. Tehdy se zdálo, že osud regionu je zpečetěn černým prachem.
Třicet let odporu a síla komunity | 1990 – 2019
Zlom přišel s rokem 1990 a novými politickými poměry. Práce byly zastaveny a důl přešel do konzervačního režimu. Nastalo období nejistoty, které trvalo neuvěřitelných třicet let. Na jedné straně stály opakované snahy těžebních společností o zahájení těžby, na straně druhé neoblomní obyvatelé a samosprávy.
V roce 1997 vzniklo Sdružení měst a obcí na ochranu Beskydského regionu, které se bránilo těžbě. Následně v roce 2004 vznikl spolek Naše Beskydy, který obranný boj změnil na aktivní boj. Symbolickým vrcholem tohoto aktivního boje byl rok 2007, kdy došlo k „Uzamčení země Valašské“ na sto roků. Dekret, který je dnes uložený v základech kaple na Radhošti, podepsaný představiteli 24 měst a obcí, vyslal jasný vzkaz: Beskydy nejsou na prodej. Tato éra nebyla jen o boji proti těžbě, ale o probuzení hrdosti a vědomí, že o svém domově si musíme rozhodovat sami. Dalším významným krokem bylo také postavení zvoničky Strážkyně Beskyd, která měla odzvonit umíráček dolu Frenštát. Ten také v roce 2021 odzvonila. Stala se však také symbolem nového architektonického přístupu v regionu a dostala se mezi 1000 nejlepších evropských staveb.
Zrod Cérky | 2019 – 2025
Definitivní vítězství přinesl rok 2019, kdy byla u I. kulatého stolu v Poslanecké sněmovně dohodnuta likvidace Dolu Frenštát. Usnesení vlády ze září 2020 o ukončení těžby černého uhlí to jenom potvrdilo. Dalších 5 kulatých stolů organizovaných v Poslanecké sněmovně posunulo Důl Frenštát k zahájení zásypu jam v září 2023 a otevřelo myšlenky transformace regionu prostřednictvím projektu CÉRKA. Cesta se definitivně otevřela po čtyřletém vyjednávání se státem, které bylo uzavřeno usnesením Vlády ČR v srpnu 2025 o převodu majetku souvisejícího s Dolem Frenštát na obec Trojanovice. Tam, kde jiní viděli konec jedné éry, viděli zástupci Trojanovic začátek nové.
Zrodila se Cérka. Jméno, které v místním nářečí znamená dcera, symbolizuje nový život, péči a budoucnost, která vyrůstá z odkazu předků. Symbolizuje mladou dívku, která se dívá do budoucnosti.
Projekt Cérka stojí na třech pevných pilířích:
- Vazba na minulost: Těžní věže nezmizí. Zůstanou jako památníky hornické historie, nově však budou sloužit komunitě, kultuře, osvětě.
- Odpovědnost za budoucnost: Namísto těžkých strojů a korporátních hal přichází věda, výzkum a inovace. Cérka bude „místem krátkých vzdáleností“, kde se pracuje, bydlí i odpočívá bez nutnosti zatěžovat krajinu dopravou.
- Špičková estetika: Spolupráce s nejlepšími architekty a urbanisty navazuje na odkaz Dušana Jurkoviče či Albína Poláška. Krása prostoru zde není luxusem, ale základní hodnotou.
Na čem pracujeme teď | 2026+
Cérka už dávno není jen plánem na papíře. Máme za sebou klíčové kroky, které z tohoto území dělají jeden z nejlépe připravených strategických projektů v regionu:
- Propagace: Náš příběh jsme odprezentovali na více než 50 konferencích a odborných setkáních. Vrcholem byla březnová prezentace v Bruselu (2025), kde jsme evropským lídrům ukázali Cérku jako vzorový projekt smysluplného využití kohezních fondů.
- Projekce a povolení: Infrastrukturu vnímáme komplexně – nejsou to jen sítě v zemi, ale prostory pro život, vzdělávání a sport. Máme hotovou dokumentaci v hodnotě 100 mil. Kč a od listopadu 2025 držíme platné stavební povolení na stavby v celkové hodnotě přes 2 mld. Kč.
- Síť partnerství: Cérka spojuje. Vedeme stovky individuálních jednání a kulaté stoly s představiteli státu, krajů, univerzit i klíčových průmyslových klastrů. Budujeme ekosystém, ve kterém má každý partner své jasné místo.
- Financování a výstavba: Intenzivně pracujeme na žádostech o podporu z transformačních fondů. Naším cílem je zahájit první fázi výstavby v roce 2027 a otevřít tak novou kapitolu regionu.
Co nás čeká | region jako inovační uzel 2030+
Cérka není „ostrov sám pro sebe“. Je to motor pro region s více než 220 tisíci obyvateli v bezprostřední vzdálenosti. V horizontu příštích deseti let zde vyroste škola, univerzitní centrum, dům služeb a unikátní inovační centrum zaměřené na polovodičové technologie, které propojí univerzity a firmy na konkrétních tématech. Nebude se zde jen pracovat. Cérka nabídne vícegenerační bydlení s důrazem na komunitu, vzdělávání od mateřských škol až po specializované kurzy a prostor pro volný čas, od lezeckých stěn po klidná místa pro duchovní rozvoj. Cílem je vytvořit udržitelný celek, mozek regionu uprostřed beskydské přírody, který bude fungovat další desítky let.
Smysl za projektem
Projekt Cérka je důkazem, že i nejhlubší průmyslová jizva se může zhojit v něco krásného a užitečného. Je to místo, kde se tradice pasekářského charakteru obce potkává s technologiemi 21. století. Budoucnost regionu nevzniká náhodou – vzniká právě teď, na základech odvahy, respektu k přírodě a společné vize.
